top of page

Kriminalita

Počet vražd na území ČR od roku 1974

V tabulce níže naleznete údaje o počtu spáchaných vražd na našem území od roku 1974. Jak je vidět,  před revolucí bylo ročně evidováno kolem 135 případů. Po roce 1989 došlo ke skokovému nárustu, který v průběhu 90. let dále kulminoval až na 313 vražd spáchaných v roce 1998. Po roce 2000 je pak zřetelný vytrvalý pokles, který pokračuje dodnes. Za povšimnutí stojí i poslední sloupec tabulky, který mapuje četnost tretného činu vraždy novorozence matkou. Zde je patrný výrazný skokový pokles po roce 1989, kdy dnes je tento trestný čin velmi ojedinělý.

* Počet vražd je uváděn včetně připravy a pokusu vraždy. Počet vražedných pokusů je uveden v tabulce. Počet příprav k tr. činu vraždy představuje cca 4-8 skutků ročně.

** Počet uváděných objasněných případů neodráží celkovou objasněnost, ale pouze počet objasněných tr. činů vraždy v daný rok. Celková objasněnost je tedy vyšší než počty uváděné v tabulce. Např. v letech 2012-2017 bylo spácháno 967 vražd (včetně pokusů a příprav k vraždě) - z toho bylo zatím neobjasněno pouze 24 skutků.

Zdroj: Institut pro kriminologii a sociální prevenci

Motivace vražd na území ČR od roku 2008  + recidiva a alkohol

Na základě dostupných statistik Policie ČR jsme pro Vás vytvořili malou analýzu motivace spáchaných skutků na území ČR v letech 2008 - 2017. Ve statistice jsou zahrnuty nejen dokonané činy, ale i vraždy ve stádiu přípravy či pokusu. Policie dělí vraždy podle motivů na šest různých skupin:

  • vraždy s loupežnou motivací;

  • sexuálně motivované vraždy;

  • skutky, kde hlavní motivace spočívala v osobních vztazích;

  • nájemné vraždy;

  • vraždy novorozence matkou;

  • ostatní;

Na základě porovnání statistik jsme došli k následujícím závěrům: V mapovaném období není možné vysledovat žádný výrazný posun či velká změna ve vzájemném poměru jednotlivých motivací. Za zmínku možná stojí jen to, že podíl loupežné motivace během sledovaného období spíše klesal. Tato motivace kolísala v rozmezí 4,1% - 12,7% ročně, přičemž v letech 2011 - 2017 nepřekročil podíl 9,6% a od roku 2015 dokonce 6,6%. Zatímco v letech 2008 - 2010 naopak podíl vražd spáchaných s touto pohnutkou na všech vraždách neklesnul pod 10,4%.

​

U ostatních skupin motivací není možno v daném období pozorovat žádný progres či regres.

Konkrétně lze uvést, že sexuálně motivované vraždy tvoří průměrně 1,2% všech spáchaných vražd a ve sledovaném období bylo s touto motivací spácháno ročně mezi 0% - 3,5% všech vražd.

​

Co se týká tresných činů vraždy s motivací zakládající se na osobních vztazích, lze uvést, že jde s přehledem o nejčastější motivaci vedoucí ke zmíněnému kriminálnímu jednání. Takto motivované činy tvoří ročně průměrně 54% za všech evidovaných skutků.

​

Nájemné vraždy, tedy vraždy na objednávku, tvoří ročně v průměru cca 1,5% všech skutků a vražda novorozence matkou tvoří průměrně 0,45%.

​

Do kategorie "ostatní" pak průměrně ročně spadá cca  necelých 35% spáchaných vražd.

​

Jistě bude zajímavé zmínit i to, v kolika procentech spáchaných vražd koloval pachateli v krvi alkohol a kolik procent vražd mají na svědomí recidivisté (resp. osoby dříve soudně trestané). K tomu lze uvést, že v mapovaném období činil podíl skutků, které měli na svědomí pachatelé s trestní minulostí, průměrně 42,5% ročně. Podíl skutků, kteé byly spáchány pod vlivem alkoholu byl po všechny sledované roky podobný a činil průměrně 28,6% + další 2-4% vražd bylo spácháno pod vlivem jiné omamné látky. Lze tedy říci, že minimálně ve třetině případů všech spáchaných vražd jsou pachatelé pod vlivem nějaké omamné látky - přičemž v drtivé většině jde o alkohol. Když pak půjdeme ještě hlouběji,ze statistik je patrný rozdíl v procentu spáchaných vražd pod vlivem alkoholu a spáchaných recidivisty v závislosti na motivu. Zatímco u vražd loupežných činí podíl recidivistů přes 60%, tak u vražd s motivem v osobních vztazích je nižší - cca 40%. Naopak, loupežných vražd spáchaných pod vlivem alkoholu je v průměru cca 18%, zatímco u osobního motivu je tento podíl vyšší - cca dvojnásobný, tedy 36%.

Na závěr ještě můžeme uvést, že co se týká podílu pachatelů - cizinců, tak tuto statistiku Policie ČR zveřejňuje až od roku 2016. Tedy v roce 2016 byl podíl skutků, kde pachatelem byl cizinec - 11% ze všech případů vražd. V následujícím roce to pak činilo 18,5%.

Zbývá doplnit, že v kriminologických výzkumech zaměřených na české (či slovenské) případy autoři uvádějí, že dlouhodobý podíl recidivistů jako pachatelů vražd je přes 50%. Podíl vražd spáchaných pod vlivem nějaké návykové látky (především alkoholu) pak zhruba odpovídá našim zjištěním. Tedy 30-40% všech vražd je spácháno pod vlivem nějaké omamné látky.

Zdroj: Statistiky Policie ČR

Počet vražd na 100 000 obyvatel ("murder rates", "intentional homicide rates")

Níže je srovnámí vybraných států podle tzv. "murder rate" ( nebo také "intentional homicide rate") - tedy čísla, které vyjadřuje počet (dokonaných) vražd na 100 000 obyvatel. Státy jsou seřazeny od nejhoršího podle murder rate z roku 2016. Kde se podařilo dohledat, je pro srovnání uveden i údaj z roku 1995. Jak je možno vyčíst, Českou republiku lze v tomto ohledu považovat za jednu z  nejbezpečnějších zemí světa.

Zdroj: data.worldbank.org

bottom of page