V případě knihy „Osm ran z lásky“, kterou jsme se Vám rozhodli představit tentokrát, se musíme vrátit nejprve do 90. a poté do 20. let minulého století. K vydání knihy totiž došlo v roce 1994 a autor, Jan Mach (novinář a spisovatel), se v knize zaměřil na známé hrdelní procesy z první republiky. Celkem je jich v knize zpracováno 17 a odehrály se v rozmezí let 1919 – 1928. Ač všechny případy spojuje fakt, že v každém někdo přišel o život, jednotlivé zápletky jsou různorodé a pestré. Dočíst se tak můžete o několika loupežných vraždách, o politicky motivovaném atentátu, o zabití manžela rukou týrané ženy, nebo také o zajímavém případu hromadné sebevraždy, kdy jejímu vykonavateli se sice podařilo usmrtit 2 osoby, sebe však pouze postřelil. Do výběru jednotlivých kauz se dostaly jak nejznámější případy první republiky, které jsou mnohdy zmiňovány ještě dnes (např. několikanásobný vrah a gangster Martin Lecián,  sériový vrah Jindřich Bažant, vražedná rodina v Khonově mlýně), tak i poměrně neznámé, avšak neméně zajímavé, hrdelní procesy. Onen výběr kauz bych určitě pochválil. Rozhodně i to, že se autor vyjádřil k tomu, ze kterých zdrojů vycházel a čerpal, tedy kniha má svoji informační hodnotu. Na škodu jistě nebylo ani to, že každá kapitola obsahuje kraťoučké medailonky některých zúčastněných osob jednotlivých případů – ať už jde o kata, detektivy, advokáty, lékaře, rodinné příslušníky obětí či pachatelů, atd.. Horší už to však, dle mého názoru, je s jejich zapracováním do textu. Někdy totiž zabírají celou stránku a vy nevíte, zda ji přeskočit a dočíst rozečtenou větu či celý příběh, nebo nejprve přečíst tyto medailonky, a pak doufat, že se v rozečteném textu úspěšně napojíte. Ještě více mi vadilo, že některé kapitoly - případy (nejvíce ty počáteční), byly popsány trošku nepřehledně a zle se četly. Tím myslím hlavně mnohé citace z tehdejšího tisku, napojované a naskládané za sebe, kdy čtenář může trochu tápat nejen ve jménech zmíněných osob (o kom je řeč, kdo je kdo), ale i v ději jednotlivých případů. Není to naštěstí nedostatek všech kapitol, naopak, některé příběhy jsou zpracovány opravdu čtivě, ale u zhruba poloviny mě způsob zpracování trochu vadil a tím pádem pak tyto případy moc nebavily. Za sebe mohu říci, že zpočátku jsem se do čtení musel tak trochu nutit a jelikož jsem o řadě případů četl  i jinde, kniha mezi konkurencí pokulhávala. Nakonec mě však přeci jen některé případy svým zpracováním velice zaujaly. A proto nakonec v tvrdé konkurenci - trojka.  

​

Hodnocení (1-5 jako ve škole): 3